Epidemiologie a výsledky screeningu karcinomu děložního hrdla
Česká republika
Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). Dnes je NOR nedílnou součástí komplexní onkologické péče a při 100% pokrytí české populace obsahuje za období 1977–2018 více než 2,6 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná [1]. Široké veřejnosti jsou tato data přístupná na webovém portálu www.svod.cz [2].
-
Incidence a mortalita nádorů děložního hrdla
Karcinom děložního hrdla (KDH) je relativně častým nádorem, postihujícím v mnoha případech mladé ženy. Každoročně je v ČR nově diagnostikováno přibližně 800 žen s tímto onemocněním a více než 300 žen na něj zemře. V trendech incidence i mortality je v celém sledovaném období pozorována stagnace, teprve v posledních několika letech je zaznamenáván pokles (obr. 1a). V roce 2018 bylo nově diagnostikováno 734 případů nádorů hrdla děložního, což představuje téměř 14 nádorů na 100 000 žen. V roce 2018 zemřelo na karcinom děložního hrdla 310 žen, což představuje skoro 6 úmrtí na 100 000 žen.
Kromě absolutních počtů nově diagnostikovaných případů a úmrtí (obr. 1a) lze incidenci a mortalitu karcinomu děložního hrdla vyjádřit formou přepočtu na 100 000 žen v populaci (obr. 1b), či standardizovat na určitý věkový standard; nejčastěji je používán světový věkový standard ASR-W (obr. 1c) nebo nový evropský věkový standard ASR-E 2013 (obr. 1d). Tyto přepočty umožňují srovnávat incidenci i mortalitu karcinomu děložního hrdla v České republice a v ostatních zemích (viz Epidemiologie karcinomu děložního hrdla v mezinárodním srovnání). Dle přepočtu na ASR-E sledujeme, že v letech 2007–2017 došlo v ČR k poklesu mortality o 14 procent a k poklesu incidence dokonce o 25 procent.
Obrázek 1a: Absolutní počty případů. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)
Obrázek 1b: Přepočty na 100 000 žen. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)
Obrázek 1c: Přepočty na světový věkový standard (ASR-W). Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)
Obrázek 1d: Přepočty na nový evropský věkový standard (ASR-E 2013). Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)
-
Prevalence nádorů děložního hrdla
V posledních několika letech je zaznamenáván pokles mortality (viz výše), jejímž nevyhnutelným důsledkem je zvyšování prevalence, tedy počtu žijících žen, u kterých byl v minulosti diagnostikován a léčen karcinom děložního hrdla. Avšak v posledních letech dochází také k mírnému poklesu hodnot incidence, což se odráží na stagnaci hodnot prevalence v recentním období. V roce 2018 dosáhla prevalence hodnoty 17 653 žen a ve srovnání s rokem 2008 (16 178 žen) tak vzrostla o více než 9 % (obr. 2a).
Obrázek 2a: Absolutní počty žijících pacientek. (Zdroj dat: NOR)
Obrázek 2b: Přepočet na 100 000 žen. (Zdroj dat: NOR)
-
Klinická stadia
Je všeobecně známo, že záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém klinickém stadiu (anebo nejlépe ve fázi prekancerózy) výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby a na dlouhodobé přežití. V roce 2018 bylo dokonce odhaleno 2 831 karcinomů děložního hrdla in-situ (D06), což má nepochybně příznivý dopad na vývoj incidence a následně také mortality diagnózy C53. Navíc sledujeme v čase rostoucí trend záchytu karcinomů in-situ, a to především díky zavedeným preventivním opatřením. Na druhou stranu u žen s diagnostikovaným zhoubným karcinomem děložního hrdla ukazují dostupná populační data víceméně stabilní podíl pokročilých stadií (obr. 3a). V roce 2018 bylo téměř 34 % nových případů onemocnění diagnostikováno v pokročilých stadiích III nebo IV. Na obr. 3b je znázorněn vývoj incidence karcinomu děložního hrdla s přihlédnutím ke stadiu, ve kterém je onemocnění diagnostikováno.
Obrázek 3a: Podíl klinických stadií. (Zdroj dat: NOR)
Obrázek 3b: Incidence C50, podle klinických stadií. (Zdroj dat: NOR)
-
Věková struktura pacientek
Karcinom děložního hrdla postihuje převážně pacientky v produktivním věku. Skoro 60 % pacientek je ve věku 20–59 let a téměř 31 % pacientek je mladších než 45 let (obr. 4a). Na obr. 4b je znázorněn profil věkově specifické incidence karcinomu děložního hrdla.
Obrázek 4a: Podíl případů ve věkové kategorii (analyzováno období 2014–2018). (Zdroj dat: NOR)
Obrázek 4b: Věkově specifická incidence (analyzováno období 2014–2018). (Zdroj dat: NOR)
-
Literatura
- Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [20. 1. 2021]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
- Dušek, L., Mužík, J., Kubásek, M., Koptíková, J., Žaloudík, J., Vyzula, R.: Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno 2005. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. ISSN 1802-8861.
Mezinárodní srovnání
Zhoubné novotvary (ZN) hrdla děložního patří mezi nejčastější nádorové onemocnění u žen ve světové populaci. Světová incidence byla pro rok 2020 odhadnuta celkem na 604 127 nově diagnostikovaných nádorů hrdla děložního (4. nejčastější ZN u žen, 6,9 % ZN kromě kožních) a 58 169 nádorů hrdla děložního v Evropě (9. nejčastější novotvar u žen, 3,0 % ZN kromě kožních). Odhadovaný počet úmrtí na toto onemocnění byl v roce 2020 ve světě 341 831 (7,8 % všech úmrtí na ZN u žen, 4. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí) a 25 989 úmrtí v Evropě (3,0 % úmrtí na ZN u žen, 10. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí). Odhadovaná prevalence (pacientky žijící s nádorem) do 5 let od diagnózy ZN hrdla děložního byla pro rok 2020 celosvětově 1 495 211 (38,7 na 100 000 žen) a 172 721 v Evropě (44,6 na 100 000 žen). Kumulativní riziko vzniku ZN hrdla děložního do 75 let věku je 1,39 % celosvětově u žen, v Evropě je to 1,03 % u žen [1].
-
Základní přehled epidemiologických charakteristik
Základní přehled epidemiologických charakteristik karcinomu hrdla děložního ve světě a v Evropě shrnují tabulky 1 a 2.
Tabulka 1: Epidemiologie zhoubného nádoru hrdla děložního ve světě. Zdroj: GLOBOCAN 2020.
Parametr Ženy Incidence
počet novotvarů
604 127
počet novotvarů na 100 000 žen
15,6
ASR(W)
13,3
podíl ze ZN kromě kožních
6,9 %
pořadí mezi ZN kromě kožních
4.
Mortalita
počet úmrtí
341 831
počet úmrtí na 100 000 žen
8,8
ASR(W)
7,3
podíl z úmrtí na ZN kromě kožních
7,8 %
pořadí mezi ZN jako příčinou úmrtí
4.
Prevalence (pacientky žijící do 5 let od dg.)
počet pacientek
1 495 211
počet na 100 000 žen
38,7
Kumulativní riziko vzniku nádoru
do 75 let od narození
1,39 %
Tabulka 2: Epidemiologie zhoubného nádoru hrdla děložního v Evropě. Zdroj: GLOBOCAN 2020.
Parametr Ženy Incidence
počet novotvarů
58 169
počet novotvarů na 100 000 žen
15,0
ASR(W)
10,7
podíl ze ZN kromě kožních
3,0 %
pořadí mezi ZN kromě kožních
9.
Mortalita
počet úmrtí
25 989
počet úmrtí na 100 000 žen
6,7
ASR(W)
3,8
podíl z úmrtí na ZN kromě kožních
3,0 %
pořadí mezi ZN jako příčinou úmrtí
10.
Prevalence (pacientky žijící do 5 let od dg.)
počet pacientek
172 721
počet na 100 000 žen
44,6
Kumulativní riziko vzniku nádoru
do 75 let od narození
1,03 %
-
Incidence a mortalita
V incidenci zhoubných nádorů hrdla děložního obsazuje ČR světové 132. místo a v Evropě 23. nejvyšší pozici. V mortalitě zhoubných nádorů hrdla děložního se ČR řadí na 135.–137. místo ve světě a na 16.–17. místo v Evropě.
Obrázek 1: Incidence zhoubných nádorů hrdla děložního v mezinárodním srovnání. ASR(W) – počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 žen věkově standardizovaný na světový věkový standard. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)
Obrázek 2: Mortalita zhoubných nádorů hrdla děložního v mezinárodním srovnání. ASR(W) – počet zemřelých na nádor na 100 000 žen věkově standardizovaný na světový věkový standard. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)
-
Prevalence a poměr M/I
Mezinárodní epidemiologické statistiky rovněž umožňují odhad poměru mortalita : incidence (M/I), který lze považovat za nepřímý populační ukazatel dosahovaného přežití pacientů s chorobou v daném státě (obrázek 3). Dle nejnovějších statistik [1] se Česká republika s hodnotou poměru M/I = 0,39 řadí na 12. místo mezi evropskými zeměmi. Poměr M/I odhadovaný v mezinárodních datech zhruba odpovídá recentním datům z Národního onkologického registru ČR [2], kdy při incidenci 9,00 a mortalitě 3,03 (údaje z roku 2018 přepočtené na ASR-W) vychází poměr 0,34.
Index M/I doplňuje obrázek 4, který dokládá mezinárodně hodnocenou prevalenci pacientek s karcinomem hrdla děložního žijících 5 let od diagnózy. Česká republika obsazuje v prevalenci karcinomu hrdla děložního průměrných hodnot v rámci Evropy.
Obrázek 3: Poměr mortalita / incidence u nádorů hrdla děložního v mezinárodním srovnání. Hodnoceno podle ASR(W) - počet případů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)
Obrázek 4: Prevalence (žijící pacientky do 5 let od diagnózy) zhoubného nádoru hrdla děložního v mezinárodním srovnání. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)
-
Kumulativní riziko
Přehled mezinárodních statistik zakončíme přehledem kumulativního rizika vzniku zhoubného nádoru hrdla děložního od doby narození do 75 let věku (obrázek 7). Česká republika s hodnotou 1,31 obsazuje 20. místo mezi evropskými zeměmi a 130. místo v celosvětovém přehledu.
Obrázek 5: Kumulativní riziko vzniku zhoubného nádoru hrdla děložního do 75 let věku v mezinárodním srovnání. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)
-
Literatura
- 1. Ferlay J, Ervik M, Lam F, Colombet M, Mery L, Piñeros M, Znaor A, Soerjomataram I, Bray F (2020). Global Cancer Observatory: Cancer Today. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer [cit. 2021-03-01]. Dostupný z WWW: https://gco.iarc.fr/today.
- Dušek L., Mužík J., Kubásek M., Koptíková J., Žaloudík J., Vyzula R. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2021-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802-8861.
