Rakovina děložního čípku
Rakovina děložního čípku (někdy je označována jako „karcinom děložního hrdla“ nebo „cervikální karcinom“) je zhoubné nádorové onemocnění, kdy se povrchové buňky děložního čípku začnou nekontrolovatelně množit.
Samotnému nádoru (karcinomu) předcházejí přednádorové změny buněk (tzv. prekancerózy), se kterými se organismus někdy sám vypořádá. Prekancerózy se neprojevují žádnými zdravotními obtížemi a lze je odhalit jedině specializovaným cytologickým vyšetřením. Tyto časně objevené přednádorové stavy lze úspěšně vyléčit. Čím později však dojde k diagnóze, tím je léčba náročnější a bohužel i méně úspěšná.
Výskyt rakoviny děložního čípku v ČR
Ročně je v České republice diagnostikováno přibližně 760 případů rakoviny děložního čípku a téměř 300 žen na toto onemocnění každý rok zemře (obr. 1). Incidence (počet nových onemocnění na 100 000 žen) za jeden rok se u nás dlouhodobě pohybovala okolo 20, teprve v posledních několika letech pozorujeme její pokles (obr. 2). V rámci Evropské unie jsou patrné značné rozdíly mezi Západem a Východem: v postkomunistických zemích je toto onemocnění rozšířeno mnohem více. Zatímco v západoevropských zemích již dávno fungují programy cervikálního screeningu, v zemích bývalého východního bloku se tyto programy začaly systematicky prosazovat teprve nedávno.
Obrázek 1: Incidence a mortalita rakoviny děložního čípku v České republice: absolutní počty případů. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994).
Obrázek 3: Incidence zhoubných nádorů hrdla děložního v mezinárodním srovnání. ASR(W) - počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 žen věkově standardizovaný na světový věkový standard. Zdroj dat: GLOBOCAN 2018.
Rizikové faktory
Za nejvýznamnější rizikový faktor dnes považujeme infekci onkogenním (tzn. „rakovinu vyvolávajícím“) typem lidského papilomaviru (HPV). Tento virus se přenáší z 99,9 % pohlavním stykem, k infekci jsou nejnáchylnější mladé dívky. Jim také v období hledání stálých partnerů a někdy i promiskuity hrozí největší riziko nákazy. Do věku 35 let se tak s touto infekcí u nás setkají dvě ženy ze tří. Většinou o tom ani nevědí, protože jejich imunitní systém tyto viry zničí. Kouření či poruchy imunity však způsobují, že u pěti žen ze sta viry nepozorovaně přetrvají v epitelu děložního čípku někdy i celá desetiletí. Po dovršení 35 let riziko roste. V některých případech se z této zdánlivě neškodné infekce vyvine přednádorový stav (změny v buňkách na povrchu čípku) a poté zhoubný nádor.
Projevy a příznaky
Přednádorové změny jsou asymptomatické (neprojevují se žádnými příznaky), proto je velmi důležité, aby ženy po zahájení sexuálního života pravidelně chodily na preventivní gynekologické prohlídky. Mezi pozdní příznaky, kdy už je nádor výrazněji rozvinut, patří bolest v podbřišku, krvácení po pohlavním styku nebo zapáchající výtok z pochvy. (Uvedené příznaky nemusí být vždy projevem zhoubného nádoru, vždy jsou však důvodem k návštěvě gynekologa.)
Bližší informace o rakovině děložního čípku najdete na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP).
Léčba rakoviny děložního čípku
Časně objevené nádory dnes lze úspěšně vyléčit. Čím později však k odhalení dojde, tím náročnější, dražší a bohužel i méně úspěšná je léčba. Přes možnosti časné diagnostiky dnes u nás ročně umírá na rakovinu děložního čípku 330 až 350 žen – většinou v důsledku podceňování pravidelných gynekologických prohlídek.
- U časných stadií nádorů, omezených ještě na dělohu, postačí většinou chirurgická léčba. U nádorů do 3 mm se většinou jedná o konizaci, podobně jako u přednádorových stavů. Tento malý chirurgický zákrok většinou nijak nesníží možnost otěhotnění pacientky v budoucnu.
- U pokročilejších nádorů už je potřeba odstranit dělohu s okolními tkáněmi a spádové pánevní lymfatické uzliny. Tyto operace jsou již náročné a provádějí se na specializovaných onkogynekologických pracovištích, která mají zkušenosti s přesnou diagnostikou rozsahu onemocnění a následně i s operační léčbou. Tyto nádory bohužel postihují i ženy ve fertilním (plodném) věku, kterým radikální operace s odstraněním dělohy znemožní těhotenství.
- U nádorů, které se již šíří do okolí, přichází ke slovu radioterapie. Její účinek se zvyšuje současně podávanou chemoterapií (chemoradioterapie). I u pokročilejších stadií lze těmito metodami vyléčit vysoké procento žen.
Následky léčby
Úspěšnost léčby a její následný vliv na kvalitu života a celkový zdravotní stav závisí na tom, ve kterém stadiu bylo onemocnění zachyceno, a s tím související zvolenou léčbou:
- Po jednoduchých zákrocích, jako je konizace děložního čípku, se obvykle nevyskytují žádné dlouhodobější problémy. Objevuje se pouze krátkodobé krvácení a na určitou dobu je nutné omezit pohlavní styk. Je-li zákrok omezen pouze na děložní hrdlo a není nutný operační zásah do dělohy či její odnětí, není obvykle ani snížena možnost otěhotnění.
- Razantnější způsoby léčby, jako je chemoterapie nebo chemoradioterapie, s sebou nesou větší zátěž jak pro ženu samou, tak pro její okolí. Kromě vedlejších zdravotních obtíží, které zpravidla léčbu doprovází, jde o zhoršení kvality života a vysoké zatížení psychiky.
Včasné odhalení rakoviny děložního čípku tedy znamená účinnější léčbu, která má navíc mnohem menší následky než léčba zanedbaného onemocnění. Proto je důležité, aby ženy chodily na pravidelné gynekologické prohlídky.