CERVIX | CERVIKÁLNÍ SCREENING [ISSN 1804-087X]
česky | english | mapa webu


PARTNEŘI A ODBORNÁ
ZÁŠTITA PROJEKTU
ČGPS | MZ ČR | Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
GRANTOVÁ PODPORA PROJEKTU
 
GlaxoSmithKline     Roche |

Odborné informační zdroje
Autorský výukový portál zabývající se gynekologickou cytologiíwww.cipek.cz
Cervikální cytologie
 
Cancer Screening in the European Unionec.europa.eu
Cancer Screening in the European Union (2017)
[ 10,6 MB]
 
SVOD - Epidemiologie zhoubných nádorů v České republicewww.svod.cz
Epidemiologie zhoubných nádorů
v České republice
 
NCI Bethesda System
HPV College

 

Cervix – projekt screeningu nádorů děložního hrdla

Počátek příštího roku bude významným milníkem v diagnostice a léčbě nádoru děložního hrdla. Od 1. ledna 2009 bude totiž oficiálně zahájen projekt celostátního organizovaného a auditovaného screeningu tohoto onemocnění nazvaný Cervix.


Karcinom děložního hrdla je u žen celosvětově druhým nejčastějším nádorem, přičemž jeho incidence v České republice (20 případů na 100 000 žen ročně) je téměř dvojnásobná oproti celoevropskému průměru. Jeho screening proto patří mezi populační programy prevence závažných onkologických onemocnění dle Doporučení Rady Evropské unie z 2. listopadu 2003 a měl by přinést především podrobnější údaje o jeho epidemiologii a diagnostice. Ty budou cenné pro lékaře, plátce zdravotní péče a v neposlední řadě samozřejmě i pro pacientky. Dobře organizovaný a monitorovaný screening totiž umožní mj. odhalení mnoha případů v přednádorovém stadiu, které je velmi dobře léčitelné.

Časový vývoj incidence a mortality nádorů hrdla děložního v ČR

Záštitu nad projektem, který je nyní ve finální fázi přípravy, převzalo Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZd). „Navazujeme tak na dva již běžící screeningy kolorektálního karcinomu a karcinomu prsu, které přinesly mnoho pozitivních zkušeností a zajímavých poznatků,“ prohlásila MUDr. Stanislava Pánová, ředitelka Odboru zdravotních služeb MZd, na pracovním setkání institucí zapojených do screeningu, která se konala 5. listopadu v prostorách MZd.

V rámci projektu bude nutná dobře nastavená a fungující spolupráce všech zúčastněných stran, tedy především gynekologů, kteří pacientky na vyšetření posílají, a cytologických laboratoří, jež vyšetření provádějí. „Cytologické laboratoře budou mít vedle vlastního vyšetření na starosti i vkládání pacientek do screeningového registru. Pokud gynekolog po cytologickém vyšetření odešle pacientku na další vyšetření, bude cytologickou laboratoř o jeho výsledku informovat, aby jej bylo možné do registru dodatečně vložit,“ uvedl Dr. Karel Chroust z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA), dodavatele technologického řešení a analytického zázemí projektu.

Screening bude vyžadovat aktivní zapojení gynekologů, což zdůrazňuje i předseda České gynekologické a porodnické společnosti MUDr. Vladimír Dvořák: „Budeme muset především všechny naše členy informovat o detailech projektu a dohodnutých postupech, to vše během poměrně krátké doby.“ Centrální úloha cytologických laboratoří je však podle něj správným krokem. Elektronický sběr dat od stovek gynekologů by byl totiž z logistického hlediska mnohem náročnější než v případě přibližně 50 laboratoří, které se do screeningu zapojí.

Data určená pro screening se navíc sbírají již dnes v rámci standardních vyšetření, takže z tohoto pohledu projekt neznamená pro cytologické laboratoře práci navíc. „Uvědomujeme si také, že není v silách cytologických laboratoří zadávat vyšetřené pacientky do svých informačních systémů a duplicitně do screeningového registru. Proto jsme zvolili řešení, v němž informační systém každé laboratoře v pravidelných intervalech vyexportuje veškerá sebraná data do jednoho souboru, který se velmi jednoduchým způsobem odešle do centrální databáze,“ objasňuje systém sběru dat Mgr. Daniel Klimeš z IBA. „Pochopitelně bylo nutné sejít se i se správci IT systémů jednotlivých cytologických laboratoří, abychom byli schopni bez potíží získat data ze všech typů informačních systémů, které se v současné době na těchto pracovištích používají,“ dodává.

Data budou sbírána pravidelně ve čtvrtletních intervalech. Účastníci projektu a další zaniteresované strany budou mít poté k dispozici pravidelné reporty s analýzami dat, které budou hodnotit například intenzitu, kvalitu a efektivitu screeningu, ve spojení s daty z Národního onkologického registru pak i jeho dopady na diagnostiku a léčbu karcinomu děložního hrdla.

15.12.2008 Medical Tribune


Zpět