CERVIX | CERVIKÁLNÍ SCREENING [ISSN 1804-087X]
česky | english | mapa webu


PARTNEŘI A ODBORNÁ
ZÁŠTITA PROJEKTU
ČGPS | MZ ČR | Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
GRANTOVÁ PODPORA PROJEKTU
 
GlaxoSmithKline     Roche |

Odborné informační zdroje
Autorský výukový portál zabývající se gynekologickou cytologiíwww.cipek.cz
Cervikální cytologie
 
Cancer Screening in the European Unionec.europa.eu
Cancer Screening in the European Union (2017)
[ 10,6 MB]
 
SVOD - Epidemiologie zhoubných nádorů v České republicewww.svod.cz
Epidemiologie zhoubných nádorů
v České republice
 
NCI Bethesda System
HPV College

 

Stav screeningu cervikálního karcinomu v ČR – situace v roce 2015

Populační program screeningu karcinomu děložního hrdla byl v České republice zahájen v roce 2014. Co se v cervikálním screeningu změnilo po téměř dvou letech od zahájení adresného zvaní a jaká je v současné době v ČR epidemiologická situace? Shrnuli jsme nejdůležitější body z přednášky, která zazněla u příležitosti 8. konference Sekce kolposkopie a cervikální patologie ČGPS ČLS JEP.


Na screening karcinomu děložního hrdla mají v České republice nárok všechny ženy ve věku od 15 let. Screeningový test spočívá v cytologickém vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně. Národní program screeningu karcinomu děložního hrdla – stejně jako ostatní dva screeningové programy, zaměřené na časnou detekci kolorektálního karcinomu a karcinomu prsu – však nevyhnutelně musel projít postupným vývojem, než dospěl do současné podoby:

  • Až do roku 2008 probíhal cervikální screening neorganizovaně: stejně jako dnes měly ženy možnost preventivních prohlídek u gynekologa jednou ročně. Odebrané vzorky byly vyhodnocovány v desítkách laboratoří po celé ČR, které dosahovaly různé kvality, co se týkalo poskytovaných služeb.
  • V lednu 2008 byla oficiálně ustavena síť akreditovaných cytologických laboratoří pro cervikální screening, čímž byla zahájena nová etapa organizovaného programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR. Program cervikálního screeningu od té doby probíhá pod dohledem Komise pro screening karcinomu děložního hrdla MZ ČR.
  • Zásadní organizační změna nastala od 1. ledna 2014, kdy zdravotní pojišťovny ČR zahájily projekt adresného zvaní žen dosud se programu neúčastnících.

Epidemiologie karcinomu děložního hrdla v ČR

V roce 2013 bylo v ČR diagnostikováno 895 nových případů onemocnění karcinomem děložního hrdla (C53), 388 žen na toto onemocnění zemřelo (obrázek 1). Incidence přepočtená na evropský věkový standard (ASR-E) v čase znatelně klesá (o 17,3 % mezi roky 2003 a 2013). Ještě výrazněji než incidence v recentním období klesá věkově standardizovaná mortalita (o 23,7 % mezi roky 2003 a 2013) (obrázek 2, levá část). Nepříznivou zprávou je, že i nadále je relativně vysoký podíl případů karcinomu děložního hrdla diagnostikován v klinickém stadiu III nebo IV: v roce 2013 to bylo 33,6% případů (obrázek 2, pravá část). Prevalence karcinomu děložního hrdla v roce 2013 činila 17 796 případů – jinými slovy, v roce 2013 žilo v České republice téměř 18 tisíc žen, které někdy v minulosti byly s tímto onemocněním léčeny. Bližší informace o incidenci, mortalitě a prevalenci C53 i věkové struktuře pacientek jsou k dispozici na stránce Epidemiologie karcinomu hrdla děložního v České republice.

V mezinárodním srovnání incidence C53 se Česká republika řadí na pomezí mezi západoevropskými a východoevropskými zeměmi. (obrázek 3). Na rozdíl od řady severských a západoevropských zemí totiž v ČR až do konce roku 2013 chyběl program adresného zvaní populace, která se screeningu z různých důvodů neúčastní. Podle dosavadních zkušeností ze zahraničí by nově organizovaný program adresného zvaní měl Českou republiku časem posunout mezi vyspělejší evropské země, ačkoli alespoň zpočátku lze předpokládat přechodně zvýšenou incidenci. Bližší informace o incidenci, mortalitě, prevalenci a kumulativním riziku C53 ve srovnání s ostatními zeměmi jsou k dispozici na stránce Epidemiologie karcinomu hrdla děložního v mezinárodním srovnání.

Nejnovější výsledky programu cervikálního screeningu v ČR

Podle údajů screeningového registru, který je provozován IBA MU, podstoupilo v roce 2014 screening 2 201 201 žen. Více než 96 % vyšetření mělo negativní výsledek (bez neoplastických změn nebo malignity), mezi abnormálními výsledky převažují tzv. ASC-US a LSIL (obrázek 4).

Dlouhodobé údaje Národního referenčního centra poukazují na stagnaci pokrytí cílové populace cervikálním screeningem v několika posledních letech: v roce 2014 dosáhlo u žen ve věku 25–59 let hodnoty 55,2 % (obrázek 5). Tento výsledek je podobný jako ve screeningovém registru, což potvrzuje jeho validitu a relevanci pro populační analýzy. Pokrytí se v jednotlivých okresech ČR pohybuje mezi 44,7 % (okres Jeseník) a 64,5 % (okres Plzeň-jih) (obrázek 6).

Stále méně se v praxi uplatňují destrukční výkony na děložním hrdle. Naopak lze v posledních letech pozorovat setrvalý nárůst využívání laparoskopických technik v gynekologické operativě (obrázek 7).

Aktuální výsledky adresného zvaní českých žen ke screeningu karcinomu děložního hrdla

V období leden 2014 – červen 2015 bylo do programu screeningu nádorů děložního hrdla bylo odesláno 1 082 647 pozvánek ženám z cílové populace ve věku 25 až 70 let (obrázek 8). Celková míra účasti při prvním pozvání činila 11,2 % (obrázek 9). Poměrně nízkou míru účasti ve srovnání s ostatními screeningovými programu (screening karcinomu prsu, screening kolorektálního karcinomu) lze vysvětlit tím, že kohorta pozvaných žen obsahuje malou a rezistentní část populace. Při druhém pozvání činila celková míra účasti již jen 7,6 %; menší míra účasti se dala očekávat, stále však reagovala určitá část pozvané populace (obrázek 10). Jednoleté pokrytí cervikálním screeningem prozatím v důsledku adresného zvaní nevzrostlo (obrázek 6); mírný nárůst byl pozorován pouze u věkových skupin nad 50 let (obrázek 11). Dostupná data neumožňují stanovit vývoj víceletého (např. 3letého) pokrytí cervikálním screeningem. Nárůst nových klientek screeningu byl zřejmě kompenzován aktuálně nižší účastí u již zapojených klientek. Pro analýzu těchto jevů by bylo nutně zapotřebí individuálních dat ze zdravotních pojišťoven.

Indikátory kvality v programu cervikálního screeningu v ČR

Pro zajištění kvality organizovaných screeningových programů sestavila v roce 2008 Evropská komise ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) dokument European Guidelines [1], který se vedle doporučených postupů screeningu zabývá i jeho monitoringem a vyhodnocením.

Pro monitoring programu cervikálního screeningu v ČR je k dispozici několik nezávislých datových zdrojů. Předpokladem hodnocení zátěže populace zhoubnými nádory je kvalitní onkologický registr. Národní onkologický registr ČR sbírá podrobné údaje o diagnostikovaných onemocněních již od roku 1977. Protože výkony související se screeningem KRK jsou v ČR hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jsou údaje vhodné k hodnocení screeningových testů dostupné v datových skladech plátců zdravotní péče, pro analýzu jsou pak agregovaná data poskytována Národním referenčním centrem.

Pro monitoring specifických indikátorů kvality v jednotlivých doporučených laboratořích pro cervikální screening (centrech) byl založen Registr screeningu karcinomu děložního hrdla (spravovaný IBA MU), do kterého podrobné údaje o screeningových cervikálních cytologiích vkládají samotná centra.

Mezi navrhované indikátory kvality programu cervikálního screeningu v ČR patří:

  • pokrytí cervikálním screeningem
  • podíl vzorků s neuspokojivou kvalitou
  • podíl vzorků s abnormálním výsledkem
  • podíl vzorků s vykázanou atypií (ASC-US, ASC-H, AGC-NOS, AGC-NEO)
  • podíl vzorků s výsledkem HSIL+
  • pozitivní prediktivní hodnota pro CIN2+

Definice výše jmenovaných indikátorů jsou uvedeny na obrázcích 12 a 13, příklad monitoringu konkrétního indikátoru v jednotlivých centrech (akreditovaných cytologických laboratořích) je znázorněn na obrázku 14.

Výhled do budoucna

Navzdory pozitivním trendům v epidemiologii i výkonnosti screeningového programu existuje mnoho oblastí, v nichž je třeba usilovat o zlepšení. Velký rozptyl ve výsledcích mezi jednotlivými regiony ČR (zejména v podílu abnormálních výsledků) je výzvou k dalšímu zvyšování kvality práce akreditovaných laboratoří. Zcela nezbytná je lepší informovanost veřejnosti o existenci screeningových vyšetření a související propagační kampaň, která by měla být zásadně posílena. Zatím také stále chybí sběr podrobných, neagregovaných dat (nikoli však osobních), která by umožnila vyhodnocování některých dalších indikátorů kvality v souladu s European Guidelines [1].

Zdroj

Literatura

  1. Arbyn M, Anttila A, Jordan J, Ronco G, Schenck U, Segnan N, Wiener H, Herbert A, von Karsa L. (eds.) European Guidelines for quality assurance in cervical cancer screening - Second Edition (2008) European Commission, Publications Office of the European Union, Luxembourg.
Stav screeningu cervikálního karcinomu v ČR – situace v roce 2015
Obr. 1: Epidemiologie gynekologických nádorů v ČR: 2013
Obr. 1: Epidemiologie gynekologických nádorů v ČR: 2013
Obr. 2: Epidemiologie C53 v časovém trendu
Obr. 2: Epidemiologie C53 v časovém trendu
Obr. 3: Incidence ZN děložního hrdla (C53) v mezinárodním srovnání – souvislost s organizací screeningu
Obr. 3: Incidence ZN děložního hrdla (C53) v mezinárodním srovnání – souvislost s organizací screeningu
Obr. 4: Výsledky screeningových cytologických vyšetření
Obr. 4: Výsledky screeningových cytologických vyšetření
Obr. 5: Pokrytí cílové populace screeningu v letech 2001–2014
Obr. 5: Pokrytí cílové populace screeningu v letech 2001–2014
Obr. 6: Pokrytí cílové populace v okresech
Obr. 6: Pokrytí cílové populace v okresech
Obr. 7: Sledované výkony – terapie prekanceróz cervixu
Obr. 7: Sledované výkony – terapie prekanceróz cervixu
Obr. 8: Počet pozvánek dle jednotlivých variant dopisu a jednotlivých programů v období leden 2014 – červen 2015
Obr. 8: Počet pozvánek dle jednotlivých variant dopisu a jednotlivých programů v období leden 2014 – červen 2015
Obr. 9: Screening karcinomu děložního hrdla – míra účasti dle věku při prvním pozvání
Obr. 9: Screening karcinomu děložního hrdla – míra účasti dle věku při prvním pozvání
Obr. 10: Screening karcinomu děložního hrdla – míra účasti dle věku při druhém pozvání
Obr. 10: Screening karcinomu děložního hrdla – míra účasti dle věku při druhém pozvání
Obr. 11: Pokrytí cílové populace screeningu – recentní vývoj dle věkových skupin
Obr. 11: Pokrytí cílové populace screeningu – recentní vývoj dle věkových skupin
Obr. 12: Navrhované indikátory kvality v ČR (i)
Obr. 12: Navrhované indikátory kvality v ČR (i)
Obr. 13: Navrhované indikátory kvality v ČR (ii)
Obr. 13: Navrhované indikátory kvality v ČR (ii)
Obr 14: Příklad monitoringu indikátorů – podíl vzorků s abnormálním výsledkem v centrech
Obr 14: Příklad monitoringu indikátorů – podíl vzorků s abnormálním výsledkem v centrech
       

21.12.2015 IBA MU


Zpět