CERVIX | CERVIKÁLNÍ SCREENING [ISSN 1804-087X]
česky | english | mapa webu


PARTNEŘI A ODBORNÁ
ZÁŠTITA PROJEKTU
ČGPS | MZ ČR | Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
GRANTOVÁ PODPORA PROJEKTU
 
GlaxoSmithKline     Roche |

Odborné informační zdroje
Autorský výukový portál zabývající se gynekologickou cytologiíwww.cipek.cz
Cervikální cytologie
 
Cancer Screening in the European Unionec.europa.eu
Cancer Screening in the European Union (2017)
[ 10,6 MB]
 
SVOD - Epidemiologie zhoubných nádorů v České republicewww.svod.cz
Epidemiologie zhoubných nádorů
v České republice
 
NCI Bethesda System
HPV College

 

Může být rakovina nakažlivá?

Téměř pětina případů nádorových onemocnění má infekční původ. Viry jsou původcem rakoviny děložního čípku, podezřelé jsou však i u jiných typů nádorových onemocnění.


MŮŽE BÝT I DĚDIČNÁ

  • Všechna nádorová onemocnění jsou zapříčiněna poškozením genů, které umožní buňce se nekontrolovaně množit, vytvořit nádor a prorůstat do okolních tkání.
  • Avšak pouze malá část nádorů je dědičná, to znamená, že je chyba v genech zděděná z předchozí generace (a je přítomna ve všech buňkách). To se týká jen asi pěti až deseti procent onemocnění.
  • U ostatních 90 % případů vznikají chyby v genech náhodně během života a pouze v určité buňce hromaděním mutací dochází k růstu nádoru a metastáz.
  • Typickou dědičnou formou je nádor prsu a vaječníků. Bývá způsoben mutací genů BRCA1 nebo BRCA2. U většiny lidí, kteří onemocní nádorem prsu, vaječníků nebo tlustého střeva, však nejde o tuto dědičnou formu.
  • Zárodečná mutace v genech může způsobit i některé vzácné nádory, které se pak většinou projeví již od dětského věku (dětské nádory oka, ledviny, sarkomy kostí a měkkých tkání, leukemie, atd.).

Zdroj: Masarykův onkologický ústav. www.prevencenadoru.cz

Rakovinu děložního hrdla způsobují lidské papilomaviry – za tento objev získal letos Nobelovu cenu za medicínu německý profesor Harald zur Hausen. Toto závažné onemocnění je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u žen, u nás ročně postihne asi 1 000 žen a kolem 400 jich zemře. Ve světě na tuto chorobu umírá ročně čtvrt milionu žen. Není to však jediný druh nádoru infekčního původu.

Profesor Hausen nalezl v 80. letech 20. století v buňkách nádoru děložního hrdla genetickou informaci dvou dosud neznámých typů lidského papilomaviru – HPV16 a HPV18. Do té doby byly papilomaviry „podezřelé“ jen coby původci bradavic. Nicméně již od 60. let lékaři nepochybovali, že rakovina děložního hrdla má infekční původ a nákaza se přenáší sexuální cestou. Zur Hausenův objev spustil ohromnou lavinu výzkumu. Ta se završila vývojem první protinádorové vakcíny, která je na trhu od roku 2006.

Nádory hlavy, jater...

„S virovou či bakteriální infekcí souvisí celosvětově více než osmnáct procent všech nádorů. Z toho téměř třetina připadá na papilomaviry,“ uvádí Eva Hamšíková z Národní referenční laboratoře pro papilomaviry Ústavu hematologie a krevní transfuze, která zkoumá tyto viry již přes dvacet let. „Papilomaviry se podílejí nejen na vzniku karcinomu děložního hrdla, ale i nádorů v oblasti konečníku a genitálií a také s přibližně čtvrtiny karcinomů hlavy a krku,“ dodává doktorka Hamšíková. „A jsou stokrát nakažlivější než virus HIV.“ Jiné typy papilomavirů stojí i za vznikem některých kožních nádorů.

Nejsou to jediné viry, které zanechávají stopu u zhoubných nádorů. Viry, které jsou původcem hepatitidy (žloutenky) typu B a C, mohou vyvolat nádory jater. U lidí, kteří se nevyléčí z akutní fáze a u nichž nemoc přejde do chronického stadia, se může časem projevit cirhóza či rozvinout nádorové bujení. Jeden z herpetických virů – virus Epstein-Barrové – je spojen i s nádory v oblasti nosohltanu, což mimochodem rovněž prokázal profesor Harald zur Hausen. Stejný virus je podezřelý, že může vyvolat některé typy nádorů lymfatických uzlin.

Infekční původ může mít i rakovina žaludku, jak prokázaly výzkumy posledních desetiletí. Žaludek a dvanácterník osidluje bakterie Helicobacter pylori, způsobuje chronický zánět žaludeční sliznice a vyvolává i žaludeční vředy a karcinom žaludku. Je přítomen zhusta u osob jak s nádorem žaludku, tak i lymfatické tkáně. V roce 1994 označila Světová zdravotnická organizace (WHO) Helicobacter pylori jako kancerogen nejsilnější I. třídy.

K nádorům, kde hraje významnou roli infekce, přidává další typy profesor Rostislav Vyzula z Masarykova onkologického ústavu: Jde o některé druhy leukemií a Kaposiho sarkom vyvolaný herpetickým virem u části pacientů nakažených virem HIV. Není vyloučené, že vědci v budoucnosti odhalí podobný vztah a původce i u dalších nádorových chorob člověka.

Od infekce k nádoru

Nádorové viry (onkoviry) jsou v přírodě velice rozšířeny. S infekcí papilomaviry se v průběhu života setká až osmdesát procent sexuálně aktivních lidí. Přitom onemocnění se vyvine pouze u některých. Bakterií Helicobacter pylori je nakažena asi polovina světové populace – ale více než 80 procent infikovaných lidí nemá žádné potíže. I virus Epstein-Barrové je v populaci velice rozšířen, přesto jen u některých lidí nákaza vyústí v nádorové onemocnění.

Co rozhoduje o tom, zda setkání s virem bude fatální? Velmi důležitou roli zde hraje imunitní systém jedince, vnímavost vůči onkogenním virům. K infekci papilomaviry dochází záhy po započetí sexuálního života, vrcholí u žen po dvacítce. U mladých žen probíhá nejčastěji bez příznaků a většinou spontánně vymizí. U starších žen je méně častá, ale virus má tendence v organismu přetrvávat. Vleklá infekce vede k tomu, že vzniká pozměněná tkáň – a z té se výjimečně – a opět v souvislosti s imunitou nakaženého člověka může vyvinout nádor. Podobný mechanismus – dlouhodobé poškození tkáně a stálá přítomnost mikrobů funguje i u vzniku dalších typů rakovin. Profesorka Jana Skřičková z Masarykovy univerzity v Brně a přednostka Kliniky nemocí plicních a TBC doplňuje: „I u rakoviny plic platí, že vzniká v místech, kde je tkáň poškozena například zánětem nebo vleklým zánětem, který původně způsobilo onemocnění virového původu. Mohu potvrdit, že nedoléčená plicní onemocnění způsobují jizvy, ve kterých se nádor s oblibou vytvoří.“

„Situace kolem rakoviny je velmi individuální,“ připomíná profesor Rostislav Vyzula. „Existují případy lidí, kteří kouřili 40 cigaret denně a dožili se devadesátky. A neonemocněli rakovinou plic. Takoví jedinci měli silný imunitní aparát, proto vydrželi. Většina lidí však má imunitní systém slabší – a ti rakovinu plic dostanou.“ Kouření, nezdravá strava a další prvky špatného životního stylu patří k rizikovým faktorům u jakéhokoli typu nádorového onemocnění. Oslabují člověka, a tak otevírají nemoci cestu. „Infekce je nutná, nikoliv postačující podmínka pro vznik těchto nádorů,“ dodává profesor Vyzula. „Virus nebo bakterie nejsou samy o sobě příčinou vzniku nádoru, ale podpůrným faktorem. Rakovina není nakažlivá. Pouze její původce,“ zdůrazňuje profesor Vyzula. Člověk se tedy může nakazit virem vyvolávajícím rakovinu, ale neznamená to, že automaticky u něj infekce rakovinou končí.

Jak probíhá nákaza

Způsob přenosu Helicobacter pylori, která je velice často přítomna u osob s žaludečním karcinomem a nádorem lymfatické tkáně, není dosud plně objasněn. Pravděpodobně se přenos z osoby na osobu odehrává cestou z úst do úst, konečník – ústa nebo žaludek – ústa. Nákaza může pocházet od matky, mezi sourozenci, výzkumy potvrdily, že rizikovým faktorem jsou vícečlenné rodiny v malém prostoru a sociální a ekonomická úroveň rodičů. Viry hepatitidy B a C, původce nádorového onemocnění jater, se přenášejí hlavně krví. Infekce ohrožuje zejména narkomany a zdravotnické pracovníky. Proti hepatitidě C (přechází do chronického stadia častěji) přitom neexistuje očkování. Papilomaviry, které mohou být příčinou vzniku nádoru děložního hrdla, se přenášejí sexuální cestou. A pouze proti této nákaze se člověk může nechat očkovat.

Může se však člověk nakazit rakovinnými viry například z prádla nemocného nebo pobytem v bytě, kde někdo rakovinou nemocný žil nebo zemřel? Zřejmě ne. „Viry sice přežívají, byť většinou velmi krátce, mimo svého hostitele, ale proces vzniku nádoru je fatální pro infekční částice viru. Nádorové buňky se nekontrolovaně množí, ale nedozrávají. Nesou tak v sobě virovou genetickou informaci, ale nevytvářejí virové částice, viriony, které by mohly infikovat další osoby,“ dodává doktorka Hamšíková a na příkladě papilomavirů dodává: „Nákaza je tedy touto cestou prakticky vyloučena.“

Nádor děložního hrdla

„Inkubační doba od primární infekce papilomaviry k rozvoji nádoru se počítá v řádu desítek let. Nádor vzniká v místě, kde jsou buňky v důsledku infekce pozměněny. Abnormální buňky lze chirurgicky odstranit a tím minimalizovat riziko vzniku zhoubného nádoru,“ zdůrazňuje doktorka Hamšíková. Právě proto je tak důležité, aby se ženy účastnily pravidelných gynekologických prohlídek. V Česku však takto chodí k lékaři jen třetina, maximálně polovina žen – i proto je zde zřejmě výskyt rakoviny děložního hrdla mnohem častěji než v zemích západní Evropy. V Česku jsou nyní dostupné dvě očkovací látky proti dvěma nejrizikovějším typům lidských papilomavirů (16 a 18). Optimální věk pro očkování je ještě před zahájením pohlavní aktivity, tedy než se organismus setká s nákazou.

29.11.2008 Mladá fronta DNES


Zpět