CERVIX | CERVIKÁLNÍ SCREENING [ISSN 1804-087X]
česky | english | mapa webu


PARTNEŘI A ODBORNÁ
ZÁŠTITA PROJEKTU
ČGPS | MZ ČR | Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
GRANTOVÁ PODPORA PROJEKTU
 
GlaxoSmithKline     Roche |

Odborné informační zdroje
Autorský výukový portál zabývající se gynekologickou cytologiíwww.cipek.cz
Cervikální cytologie
 
Cancer Screening in the European Unionec.europa.eu
Cancer Screening in the European Union (2017)
[ 10,6 MB]
 
SVOD - Epidemiologie zhoubných nádorů v České republicewww.svod.cz
Epidemiologie zhoubných nádorů
v České republice
 
NCI Bethesda System
HPV College

 

Česká onkologie - ostře sledované screeningové programy

Ročně je v České republice diagnostikováno přes 68 000 nových onkologických pacientů a více než 27 000 jich rok co rok umírá. Současně však také mezi námi žije nejméně 380 000 onkologicky nemocných, kteří jsou úspěšně léčeni nebo s onkologickou osobní anamnézou.


Ne vždy jim lze s klidným svědomím doporučit jako relaxační aktivitu čtení denního tisku; až příliš často je zneklidňuje informacemi o tom, že na západ od našich hranic by se jim dostalo podstatně lepší léčby. Taková sdělení přitom podle dostupných dat nemají žádný racionální podklad. "Žádné paušální tvrzení typu ,Česká onkologie léčí hůře než někdo.' nemá výpovědní hodnotu. Vždy se musíme ptát, o jakou diagnózu jde, v jakém stadiu, u které populace nemocných, a také, o jaká data se tvrzení opírá.

Kvalitní a věrohodná česká data dokumentují české úspěchy v léčbě a ukáží i na české problémy, jež je třeba v Česku řešit. I přes narůstající incidenci se podařilo stabilizovat mortalitu - stále více pacientů se vyléčí," uvádí doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D., ředitel Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně. "Česká data jasně ukazují pozitivní vývoj v přežití onkologických pacientů v ČR. K tomuto vývoji došlo téměř u všech onkologických diagnóz. Naše současná situace odpovídá průměru přežití ve vyspělých evropských zemích," upozorňuje doc. Dušek.

Dlužno dodat, že čistě statistický pohled na sumární data pětiletého přežití všech klinických stadií například u pacientů s kolorektálním karcinomem není tolik optimistický. Důvodem je fakt, že v ČR je více než polovina nemocných diagnostikována v pokročilém stadiu, kdy je šance na vyléčení už malá. K řešení nejzávažnějšího problému - nedostatečně včasného záchytu nejčastějších onkologických onemocnění - by mohl výrazně napomoci pravidelný screening dostupný v ČR pro nádory prsu, tlustého střeva a konečníku a hrdla děložního. Občané se mohou více informací dozvědět na stránkách ČOS (www.linkos.cz) nebo na portálech věnovaných zmíněným screeningovým programům (www.mamo.cz, www.kolorektum. cz, www.cervix.cz).

Potěšitelné je, že i když incidence naprosté většiny nádorů bohužel trvale narůstá (je to mj. důsledek prodlužujícího se věku a snižování úmrtnosti na kardiovaskulární choroby - více lidí se tudíž "dožije" svého nádoru), křivky počtů zemřelých naopak nestoupají, nýbrž stagnují, či dokonce klesají.

V tomto kontextu se do centra zájmu odborné i široké veřejnosti dostává hodnocení kvality onkologické péče, v němž ovšem musejí být analyzována především reálná česká data. Pouhé přejímání údajů ze zahraničí nemůže při řešení domácích problémů pomoci. Česká onkologická společnost ČLS JEP proto ve spolupráci s dalšími institucemi buduje informační systém, jenž pokrývá hlavní oblasti hodnocení léčebné péče. Hlavním zdrojem informací o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr (NOR) ČR, který je nedílnou součástí komplexní onkologické péče a při reprezentativním pokrytí 100 % české populace obsahuje za období let 1976 až 2006 více než 1,4 milionu záznamů. Veřejnosti jsou data zpřístupňována na webovém portálu www.svod.cz.

Úspěchy a nedostatky české onkologie

Česká onkologická společnost se nesnaží vytvářet klamný obraz úspěchů onkologické léčby, naopak pravdivě pojmenovává dosažené úspěchy i dosud neřešené problémy, neboť je přesvědčena o tom, že jen takový přístup vede k navázání věrohodného dialogu s pacienty a veřejností. Pokud jde o úspěchy, lze za uplynulých patnáct let uvést především následující:

  • I přes narůstající počet nových pacientů se podařilo dlouhodobě stabilizovat mortalitu na nádorová onemocnění; stále více pacientů je tedy vyléčeno.
  • U některých diagnóz (nádory prostaty, ledvin, prsu) výrazně narůstá podíl včasně zachycených stadií onemocnění, která mají vysokou pravděpodobnost vyléčení.
  • U většiny onkologických diagnóz se prokazatelně prodlužuje přežití pacientů, a to i ve srovnání nedávného období let 1995 až 2000 s roky 2000 až 2006. Z analýz vyplývá, že přežití dosahované v ČR je především u méně pokročilých klinických stadií vysoké a srovnatelné s výsledky vyspělých zemí světa. Šance na dlouhodobější přežití je ovšem výrazně snížena u nejpokročilejších stadií.
  • Výrazně se zlepšuje vybavenost onkologických center, roste počet moderních ozařovacích přístrojů a v uplynulých třech letech byly onkologickým pacientům dostupné i nejnovější léky.
  • V ČR byly nastartovány tři národní screeningové programy zaměřené na včasný záchyt nádorů prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku; především screening karcinomu prsu u žen již dosáhl viditelných úspěchů.

Naopak za největší problémy současné onkologické péče v ČR lze označit:

  • Stále vysoký počet pacientů diagnostikovaných v pokročilých stadiích onemocnění.
  • Z pohledu včasného záchytu je zřejmě nejhorší situace u nádorů tlustého střeva a konečníku, kde je z ročně nově diagnostikovaných 8 300 pacientů více než 54 % zachyceno s pokročilým klinickým stadiem.
  • U některých typů protinádorové léčby není zajištěna její rovnoměrná dostupnost ve všech krajích ČR, vysoký počet pacientů často vytváří těžko zvladatelné logistické problémy.

 

26.10.2009 Medical Tribune


Zpět