CERVIX | CERVIKÁLNÍ SCREENING [ISSN 1804-087X]
česky | english | mapa webu


PARTNEŘI A ODBORNÁ
ZÁŠTITA PROJEKTU
ČGPS | MZ ČR | Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
GRANTOVÁ PODPORA PROJEKTU
 
GlaxoSmithKline     Roche |

Odborné informační zdroje
Autorský výukový portál zabývající se gynekologickou cytologiíwww.cipek.cz
Cervikální cytologie
 
Cancer Screening in the European Unionec.europa.eu
Cancer Screening in the European Union (2017)
[ 10,6 MB]
 
SVOD - Epidemiologie zhoubných nádorů v České republicewww.svod.cz
Epidemiologie zhoubných nádorů
v České republice
 
NCI Bethesda System
HPV College

 

Nová devítivalentní vakcína by mohla předejít 90 % případů karcinomu děložního hrdla

Většinu prekanceróz děložního hrdla způsobuje devět subtypů lidského papilomaviru (HPV). Mezinárodní výzkumný tým proto v současné době testuje vakcínu, která by mohla účinněji chránit proti vzniku karcinomu děložního hrdla. Výsledky dosavadního výzkumu byly právě publikovány v Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention (1), oficiálním časopise Americké asociace pro výzkum rakoviny (American Association for Cancer Research, AACR).


„Chtěli jsme zjistit, jakému procentu prekanceróz děložního hrdla by potenciálně mohla zabránit experimentální devítivalentní HPV vakcína, která poskytuje ochranu proti HPV typu 6, 11, 16, 18, 31, 33, 45, 52 a 58,“ vysvětlil dr. Elmar A. Joura, docent gynekologie působící na Lékařské univerzitě ve Vídni (Medizinische Universität Wien). „Přibližně 85 % nebo i více prekanceróz děložního hrdla je připisováno devíti typům HPV, proti kterými je nová vakcína namířena. Pokud by se tedy podařilo účinně implementovat očkovací program touto devítivalentní HPV vakcínou, dalo by se předejít většině cervikálních prekanceróz.“

„V rozsáhlém klinickém hodnocení fáze III byla pozorována vysoká účinnost nové devítivalentní HPV vakcíny. V případě účinné implementace očkovacího programu touto vakcínou nové generace by se dalo předejít nejen většině případů prekancerózních lézí, ale také přibližně 90 % případů invazivního karcinomu děložního hrdla,“ doplnil dr. Joura.

Hlavními příčinnými faktory cervikálních prekanceróz, které jsou označovány jako CIN1, CIN2 a CIN3, jsou HPV typu 16 a 18. V roce 2011 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) rozšířila seznam karcinogenů o další typy HPV: 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58 a 59.

„Navzdory ověřenému bezpečnostnímu profilu HPV vakcín, které jsou v současnosti distribuovány, je proočkovanost populace v USA i v dalších ekonomicky vyspělých zemích stále nedostatečná,“ upozornil dr. Joura. „Chceme-li prostřednictvím HPV vakcín dosáhnout snížení výskytu karcinomu děložního hrdla na populační úrovni, musí se proočkovanost populace výrazně zvýšit.“

Dr. Joura se svými kolegy vyhodnotil údaje od 12 514 žen ve věku 15–45 let, které byly zařazeny do placebových větví tří klinických studií, ve kterých byla testována kvadrivalentní HPV vakcína. V této skupině byla u 2 507 žen diagnostikována cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN1, CIN2, CIN3) nebo adenokarcinom in situ (AIS). Výzkumníci pak odhadli počet prekanceróz způsobených těmi typy HPV, které pokrývá experimentální devítivalentní HPV vakcína; tuto očkovací látku vyvíjí firma Merck a v současné době její účinnost a bezpečnost ověřuje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA).

V rámci studie bylo zjištěno, že přibližně v 55 % CIN1, v 78 % CIN2, 91 % CIN3, a téměř ve 100 % AIS bylo přítomno sedm vysoce rizikových typů HPV, které jsou obsaženy v devítivalentní vakcíně. V podskupině žen ve věku 15–26 let, u kterých byla nalezena prekanceróza, bylo 54 % infikováno jediným typem HPV a 32 % více než jedním typem HPV. V podskupině 24–45letých žen, kterým byla diagnostikována prekanceróza, bylo 59 % infikováno jediným typem HPV a 19 % více než jedním typem HPV.

Reference

  1. Joura, E. A., Ault, K. A., et al. (2014). Attribution of 12 high-risk human papillomavirus genotypes to infection and cervical disease Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention DOI: 10.1158/1055-9965.EPI-14-0410

1.10.2014 Tisková zpráva Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR)


Zpět