CERVIX | CERVIKÁLNÍ SCREENING [ISSN 1804-087X]
česky | english | mapa webu


PARTNEŘI A ODBORNÁ
ZÁŠTITA PROJEKTU
ČGPS | MZ ČR | Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
GRANTOVÁ PODPORA PROJEKTU
 
GlaxoSmithKline     Roche |

Odborné informační zdroje
Autorský výukový portál zabývající se gynekologickou cytologiíwww.cipek.cz
Cervikální cytologie
 
Cancer Screening in the European Unionec.europa.eu
Cancer Screening in the European Union (2017)
[ 10,6 MB]
 
SVOD - Epidemiologie zhoubných nádorů v České republicewww.svod.cz
Epidemiologie zhoubných nádorů
v České republice
 
NCI Bethesda System
HPV College

 

Co je nového v organizaci a výstupech cervikálního screeningu v ČR?

V lednu 2014 byl v České republice zahájen populační program cervikálního screeningu. Co se v cervikálním screeningu změnilo v porovnání s předchozími lety a jaká je v ČR epidemiologická situace? Na tyto a další otázky odpověděli ve svých příspěvcích pracovníci Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU) u příležitosti 1. společné konference České gynekologické společnosti ČLS JEP a Slovenské gynekologicko-porodnické spoločnosti SLS.


Na screening karcinomu děložního hrdla mají v České republice nárok všechny ženy ve věku od 15 let. Screeningový test spočívá v cytologickém vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně. Národní program screeningu karcinomu děložního hrdla – stejně jako ostatní dva screeningové programy, zaměřené na časnou detekci kolorektálního karcinomu a karcinomu prsu – však nevyhnutelně musel projít postupným vývojem, než dospěl do současné podoby:

  • Až do roku 2008 probíhal cervikální screening neorganizovaně: stejně jako dnes měly ženy možnost preventivních prohlídek u gynekologa jednou ročně. Odebrané vzorky byly vyhodnocovány v desítkách laboratoří po celé ČR, které dosahovaly různé kvality, co se týkalo poskytovaných služeb.
  • V lednu 2008 byla oficiálně ustavena síť akreditovaných cytologických laboratoří pro cervikální screening, čímž byla zahájena nová etapa organizovaného programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR. Program cervikálního screeningu od té doby probíhá pod dohledem Komise pro screening karcinomu děložního hrdla MZ ČR.
  • Zásadní organizační změna nastala od 1. ledna 2014, kdy zdravotní pojišťovny ČR zahájily projekt adresného zvaní žen dosud se programu neúčastnících. Od tohoto kroku si odborníci slibují významné zvýšení účasti cílové populace žen v programu cervikálního screeningu.

Epidemiologie karcinomu děložního hrdla v ČR

V roce 2011 bylo v ČR diagnostikováno 1 023 nových případů onemocnění karcinomem děložního hrdla (C53), 399 žen na toto onemocnění zemřelo (tabulka 1). Incidence přepočtená na evropský věkový standard (ASR-E) v čase znatelně klesá (o 10,3 % mezi roky 2001 a 2011). Ještě výrazněji než incidence v recentním období klesá věkově standardizovaná mortalita (o 28,3 % mezi roky 2001 a 2011) (obrázek 1). Nepříznivou zprávou je, že i nadále je relativně vysoký podíl případů karcinomu děložního hrdla diagnostikován v klinickém stadiu III nebo IV: v roce 2011 to bylo 34,2 % případů (obrázek 2). Prevalence karcinomu děložního hrdla v roce 2011 činila 17 398 případů – jinými slovy, v roce 2011 žilo v České republice více než 17 tisíc žen, které někdy v minulosti byly s tímto onemocněním léčeny.

Tabulka 1: Epidemiologie gynekologických nádorů v ČR.

 

Epidemiologie C53 v časovém trendu.
Obrázek 1 (vlevo): Vývoj incidence a mortality.
Obrázek 2 (vpravo): Vývoj záchytu stadií onemocnění.
Obrázek 3: Incidence ZN děložního hrdla (C53) v mezinárodním srovnání.

V mezinárodním srovnání incidence C53 se Česká republika společně s dalšími východoevropskými zeměmi řadí k nejvíce zatíženým zemím v Evropě (obrázek 3). Na rozdíl od řady severských a západoevropských zemí totiž v ČR až do konce roku 2013 chyběl program adresného zvaní populace, která se screeningu z různých důvodů neúčastní. Podle dosavadních zkušeností ze zahraničí by nově organizovaný program adresného zvaní měl Českou republiku časem posunout mezi vyspělejší evropské země, ačkoli alespoň zpočátku lze předpokládat přechodně zvýšenou incidenci.

Nejnovější výsledky programu cervikálního screeningu v ČR

Podle údajů screeningového registru, který je provozován IBA MU, podstoupilo v roce 2012 screening 2 126 452 žen. Více než 95 % vyšetření mělo negativní výsledek (bez neoplastických změn nebo malignity), mezi abnormálními výsledky převažují tzv. ASC-US a LSIL. V roce 2012 bylo zaznamenáno přes tři tisíce následných histopatologických nálezů CIN 3.

Dlouhodobé údaje Národního referenčního centra potvrzují setrvalý nárůst pokrytí cílové populace cervikálním screeningem v posledním desetiletí, v roce 2012 dosáhlo u žen ve věku 25–59 let hodnoty 55,4 % (obrázek 4). Tento výsledek je stejný jako ve screeningovém registru, což potvrzuje jeho validitu a relevanci pro populační analýzy. Pokrytí se v jednotlivých okresech ČR pohybuje mezi 42,8 % (okres Jeseník) a 65,5 % (okres Plzeň-jih) (obrázek 5).

Stále méně se v praxi uplatňují destrukční výkony na děložním hrdle. Naopak lze v posledních letech pozorovat setrvalý nárůst využívání laparoskopických technik v gynekologické operativě (obrázek 6).

Obrázek 4: Pokrytí cílové populace screeningu v letech 2001-2012. Obrázek 5: Pokrytí cílové populace screeningu v okresech v roce 2012. Obrázek 6: Sledované výkony terapie prekanceróz cervixu.

Indikátory kvality v programu cervikálního screeningu v ČR

Pro zajištění kvality organizovaných screeningových programů sestavila v roce 2008 Evropská komise ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) dokument European Guidelines [1], který se vedle doporučených postupů screeningu zabývá i jeho monitoringem a vyhodnocením.

Pro monitoring programu cervikálního screeningu v ČR je k dispozici několik nezávislých datových zdrojů. Předpokladem hodnocení zátěže populace zhoubnými nádory je kvalitní onkologický registr. Národní onkologický registr ČR sbírá podrobné údaje o diagnostikovaných onemocněních již od roku 1977. Protože výkony související se screeningem KRK jsou v ČR hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jsou údaje vhodné k hodnocení screeningových testů dostupné v datových skladech plátců zdravotní péče, pro analýzu jsou pak agregovaná data poskytována Národním referenčním centrem.

Pro monitoring specifických indikátorů kvality v jednotlivých doporučených laboratořích pro cervikální screening (centrech) byl založen Registr screeningu karcinomu děložního hrdla (spravovaný IBA MU), do kterého podrobné údaje o screeningových cervikálních cytologiích vkládají samotná centra.

Vedle dlouhodobých indikátorů dopadu screeningu (populační incidence karcinomu děložního hrdla) se jako nejvýznamnější populační časný indikátor kvality sleduje pokrytí cílové populace screeningovým vyšetřením. Jako základní indikátor je u center v ČR využíván roční počet žen podstupujících screeningové cytologické vyšetření. V ČR bylo v roce 2012 vyšetřeno ve 40 centrech 2 126 452 žen. Zatímco největší centrum vyšetřilo téměř 700 tisíc žen, pět center nesplnilo minimální definovaný limit 15 tisíc vyšetřených žen ročně.

European Guidelines [1] stanoví další indikátory kvality screeningových vyšetření, které lze do budoucna uvažovat pro monitoring screeningu v ČR: zastoupení výsledků screeningových testů, podíl indikovaných a skutečně provedených opakovaných cytologií a histologií, prediktivní hodnotu cytologických výsledků, specificitu testu a detekční míru. Například podíl cytologických výsledků ASC-US, který je uvažován jako významný indikátor kvality práce screeningové laboratoře, byl v roce 2012 vykázán v průměru u 1,5 % žen (rozsah mezi jednotlivými centry 0,0–5,0 %).

Registr screeningu prozatím cíleně nesbírá informace o léčbě intraepiteliálních neoplazií a nelze tedy monitorovat doporučené indikátory kvality související s léčbou a její úspěšností. Dále chybí legislativně-technický rámec pro evaluaci screeningového procesu prostřednictvím individuálního propojení různých datových zdrojů (populační, onkologický a screeningový registr). Z tohoto důvodu nelze hodnotit indikátory týkající se zátěže u žen nenavštěvující screening, míru intervalových karcinomů a provádět univerzální epidemiologické studie dlouhodobého dopadu programu na cílovou populaci.

Výhled do budoucna

Navzdory pozitivním trendům v epidemiologii i výkonnosti screeningového programu existuje mnoho oblastí, v nichž je třeba usilovat o další zlepšení. Zmiňme například informovanost veřejnosti o existenci screeningových vyšetření a propagační kampaně, které by měly být zcela jistě lépe organizovány a zásadně posíleny. Uvažuje se také o revizi ročního screeningového intervalu. V neposlední řadě zatím chybí sběr podrobných, neagregovaných dat (nikoli však osobních), která by umožnila vyhodnocování některých dalších indikátorů kvality v souladu s European Guidelines [1].

Literatura

  1. Arbyn M1, Anttila A, Jordan J, Ronco G, Schenck U, Segnan N, Wiener H, Herbert A, von Karsa L. (eds.) European Guidelines for quality assurance in cervical cancer screening - Second Edition (2008) European Commission, Publications Office of the European Union, Luxembourg.

 

11.6.2014 IBA MU


Zpět