CERVIX | CERVIKÁLNÍ SCREENING [ISSN 1804-087X]
česky | english | mapa webu


PARTNEŘI A ODBORNÁ
ZÁŠTITA PROJEKTU
ČGPS | MZ ČR | Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita
GRANTOVÁ PODPORA PROJEKTU
 
GlaxoSmithKline     Roche |

Odborné informační zdroje
Autorský výukový portál zabývající se gynekologickou cytologiíwww.cipek.cz
Cervikální cytologie
 
Cancer Screening in the European Unionec.europa.eu
Cancer Screening in the European Union (2017)
[ 10,6 MB]
 
SVOD - Epidemiologie zhoubných nádorů v České republicewww.svod.cz
Epidemiologie zhoubných nádorů
v České republice
 
NCI Bethesda System
HPV College

 

Je bezpečné na prodloužit screeningový interval na tři roky? Za určitých podmínek ano, tvrdí Američané

Výsledky první rozsáhlé studie, která se zaměřila na souběžné testování přítomnosti HPV a vyšetření stěru z děložního čípku v běžné klinické praxi, potvrdily, že u většiny žen by se dal bezpečný screeningový interval prodloužit na tři roky. Pro posouzení rizika vzniku karcinomu děložního hrdla má přitom samostatně provedený test na HPV vyšší vypovídací hodnotu než samostatně provedný Pap test (tzn. vyšetření stěru z děložního čípku).


„Naše výsledky oficiálně potvrzují, že tříletý screeningový interval je vhodný a zároveň bezpečný pro ženy, které mají negativní výsledek HPV testu a současně normální výsledek vyšetření stěru z děložního čípku,“ vysvětlil první autor studie, dr. Hormuzd Katki z Divize epidemiologie a genetiky zhoubných nádorů (Division of Cancer Epidemiology and Genetics) při americkém Národním onkologickém ústavu (National Cancer Institute). „Tyto výsledky dále naznačují, že samotný negativní výsledek HPV testu by mohl být dostačující na to, aby se screeningový interval dal bezpečně prodloužit na tři roky; bude však potřeba získat přesvědčivé důkazy z běžné klinické praxe, než budeme moci tento postup doporučit k zabudování do programu cervikálního screeningu.“

Rakovinu děložního čípku způsobuje lidský papilomavirus (HPV), který se přenáší pohlavním stykem a lze jej detekovat otestováním vzorku buněk odebraných z děložního čípku na přítomnost virové DNA. S HPV infekcí se organismus ve většině případů úspěšně vypořádá – ale pokud ne, může dojít ke vzniku rakoviny, většinou desítky let po počáteční infekci. Ačkoli zavedením Pap testu se dramaticky snížila incidence i mortalita rakoviny děložního čípku, začleněním HPV testu do národních programů cervikálního screeningu by se tato čísla mohla snížit ještě výrazněji. Směrnice pro screening karcinomu děložního hrdla, které vydávají renomované odborné společnosti v USA – např. Americké kolegium porodníků a gynekologů (American College of Obstetricians and Gynecologists, ACOG) či Americká onkologická společnost (American Cancer Society, ACS) – souhlasí se současným vyšetřením přítomnosti HPV a cytologickým hodnocením stěru z děložního čípku, což u žen 30letých a starších údajně představuje bezpečnou alternativu k samotnému Pap testu; dále pak doporučují v tříletém intervalu současný HPV test a Pap test u žen, které mají negativní výsledky na HPV test a zároveň normální výsledek vyšetření stěru z děložního čípku. K současnému provádění HPV testu a Pap testu však mají výhrady jak někteří lékaři, tak ženy z cílové populace: řada z nich prostě nedůvěřuje tomu, že prodloužení screeningového intervalu z 1 roku na 3 roky je bezpečné.

Výzkumníci ve své studii sledovali 331 818 žen ve věku od 30 let výše, které se v letech 2003–2005 přihlásily do preventivního programu, v jehož rámci jim bylo pět let prováděno současné vyšetření HPV a Pap test. Vědci zjistili, že pětileté riziko vzniku karcinomu děložního hrdla u žen, které měly normální výsledek vyšetření stěru z děložního čípku a zároveň negativní výsledek HPV testu, bylo velmi nízké: jen 3,2 případu na 100 000 žen na jeden rok.

V případě, že každý test byl posuzován individálně, pak HPV-negativní ženy měly poloviční riziko vzniku karcinomu děložního hrdla ve srovnání s ženami, které měly normální výsledek Pap testu (3,8 případu na 100 000 žen na rok ve srovnání se 7,5 případu na 100 000 žen na rok), a že riziko vzniku nádoru u samotného HPV testu ve srovnání s kombinací HPV testu a Pap testu bylo podobně nízké (3,8 versus 3,2 případu na 100 000 žen na rok).

HPV testy dále odhalily více žen, kterým hrozilo vysoké riziko vzniku rakoviny děložního čípku, než Pap testy. Ženy, jejichž HPV test vyšel při registraci do studie pozitivně (bez ohledu na výsledek Pap testu), měly vyšší pětileté riziko vzniku rakoviny děložního čípku nebo prekancerózy než ženy, které měly v době registrace do studie abnormální výsledek Pap testu (bez ohledu na výsledek HPV testu): 1,5 % na rok ve srovnání s 0,9 % na rok. Díky tomu, že HPV test odhalil u některých žen již při jejich registraci do studie vyšší riziko vzniku onemocnění, bylo možné provést včasnou intervenci, aby se předešlo vzniku rakoviny.

Podle vyjádření dr. Katkiho však Pap testy i nadále hrají významnou roli při určování toho, které HPV-pozitivní ženy by měly podstoupit další vyšetření. U HPV-pozitivních žen s abnormálním výsledkem vyšetření stěru z děložního čípku je totiž vyšší pravděpodobnost, že v jejich organismu je přítomno (nebo se brzy vyskytne) nádorové onemocnění nebo prekanceróza, ve srovnání s HPV-negativními ženami s normálním výsledkem Pap testu.

Reference

  1. ASCO 2011 Abstract 1508: Cervical cancer risk for 330,000 women undergoing concurrent HPV testing and cervical cytology in routine clinical practice. Authors: H. A. Katki, W. K. Kinney, B. Fetterman, T. Lorey, N. E. Poitras, L. Cheung, F. Demuth, M. Schiffman, S. Wacholder, P. E. Castle

19.5.2011 ecancermedicalscience


Zpět